Karlštejn

... na mapě

Hrad Karlštejn byl založen králem Karlem IV. kvůli uložení a ochraně korunovačních klenotů a relikvií. Slavnostního zahájení stavby se 10. června 1348 spolu s Karlem IV. účastnil i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Stavba hradu proběhla mezi lety 1348–1357, vnitřní výzdoba hradu byla dokončena o osm let později.
Korunovační klenoty byly na Karlštejn umístěny na počátku 15. století, pravděpodobně se tak stalo na pokyn Karlova syna Václava IV. Ke korunovaci krále Zikmunda v roce 1420 byly již přivezeny do Prahy z Karlštejna. Po vypuknutí husitské revoluce nechal Zikmund korunovační klenoty odvézt do zahraničí. V průběhu husitství hrad odolal obléhání husitskými vojsky. Po skončení husitských válek vrátil Zikmund české korunovační klenoty zpět na Karlštejn, kde zůstaly uloženy až do začátku 17. století, říšské klenoty, které zde byly také uloženy, však již zůstaly v zahraničí.
Vladislavské zřízení zemské, které vydal král Vladislav Jagellonský roku 1500, zavazuje přísnou přísahou karlštejnské purkrabí k ochraně hradu i s korunou a klenoty pod trestem smrti, ztráty cti a majetku a vyhnání potomků ze země. Korunu směli purkrabí vydat pouze řádně zvolenému českému králi.
V polovině 16. století, kdy hrad spravoval Jáchym Novohradský z Kolovrat došlo k renesanční přestavbě hradu. Týkala se zejména Velké věže a budovy purkrabství.
Za stavovského povstání v roce 1619 byly korunovační klenoty odvezeny na Pražský hrad. Vývoj vojenské techniky totiž postoupil takovým způsobem, že byla obranná funkce hradu v této době již nedostatečná. V roce 1625 dokonce císař Ferdinand II. zrušil úřad karlštejnských purkrabí, protože ztratil svůj význam. Hrad od té doby užívaly české královny.
Na konci třicetileté války byl Karlštejn dobyt švédským vojskem, v této době byl již byl značně zchátralý.
Na konci 17. století se Karštejn dostal do majetku českých královen a císařoven, v roce 1755 jej pak Marie Terezie darovala Ústavu šlechtičen v Praze. Hrad byl však využíván pouze jako centrum hospodářské správy a dále chátral.
Podobně jako pro celý národ nastává obrození na konci 18. století, stalo se tak i hradu Karlštejnu, kterému se začíná dostávat pozornosti, jakou si zaslouží. V roce 1812 navštívil hrad císař František I. a věnoval peníze na jeho opravu.
V roce 1886 následovala přestavbu v duchu tzv. purismu, její výsledky byly kritizovány již na začátku 20. století a rozporuplně jsou hodnoceny i dnes.
Od roku 1918 je hrad vlastněn státem a je zpřístupněn veřejnosti. V roce 1962 byl vyhlášen národní kulturní památkou. V současnosti je Karlštejn naší nejznámnější gotickou památkou a ročně jej navštíví přes 200 tisíc návštěvníků z celého světa.