Česká Kamenice

Zdejší kaple Narození Panny Marie.

Toto starobylé město s bohatou historií, tvoří rozhraní tří chráněných krajinných oblastí Čech - Českého Švýcarska, Lužických hor a Českého Středohoří. Historické jádro města, v němž žije 5600 obyvatel, bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Jedním z historicky nejlépe dochovaným domů, u něhož se dochovalo původní podloubí a gotický stupňovitý štít, je měšťanský dům č. p. 73. První zprávy o něm jsou z roku 1570, po vypálení v roce 1654 byl obnoven s použitím staršího kamenného zdiva.
První zprávy o děkanském kostele sv. Jakuba Většího jsou ještě o dvě stovky let starší, z roku 1352. Původně to byla jednolodní stavba, která byla vypálena vojsky lužického Šestiměstí v roce 1444. Dnešní goticko-renesanční tvář kostela pochází z posledních dvou přestaveb z poloviny 16. století a prvních let 17. století. Kostelní věž zbudovaná v polovině 16. století byla určena nejen k vyzvánění, ale i pro zajištění bezpečnosti města, byla totiž součástí městského opevnění. Zdejší věžník měl město včas varovat před požáry či blížícími se nepřáteli.
Českokamenický zámek byl postaven v 1. polovině 16. století pány z Vartenberka, při přestavbě na počátku 17. stoletíbylo přistavěno jižní křídlo. V roce 1792 pak byla postavena barokní krytá chodba spojující zámek s kostelem. Poslední úpravy pochází z let 1847 až 1849 v klasicistním stylu a dotčeno jimi bylo zejména jižní křídlo.
Nejstarší budova českokamenické radnice vznikla přestavbou právovárečného měšťanského domu v roce 1493. Současná radnice stojí na náměstí Míru, město je jejím majitelem od konce 16. století a v tomto období byla také přestavěna. Rozsáhlá přestavba klasicistickém stylu byla provedena v letech 1846 až 1847. Od poloviny 19. století byla budova sídlem berního a okresního úřadu, později také okresního soudu, v letech 1958 až 1967 zde bylo vlastivědné muzeum. Radnicí se opět stává v 90. letech 20. století a to po rozsáhlých opravách.
Na západní straně náměstí Míru uvidíte secesní budovu spořitelny zdobenou sochou rytíře nad štítem. Budova byla původně pojmenována jako Městský dům, sídlilo zde totiž kromě spořitelny ještě okresní zastupitelstvo, úřad starosty a městská knihovna.