Liberec

Novorenesanční radnice.

Novorenesanční radnice.

Vznik osady na obchodní cestě z Čech do Lužice na brodě přes Harcovský potok datujeme na konec 13. století. Obchodníci si zde mohli po náročném přechodu Ještědského hřebene odpočinout. Prvně písemně doložená obec Reychinberch je pak v roce 1352.
O rozvoj města se zasloužili Redernové, kteří založili liberecký zámek s nádhernou kaplí nebo špitál. Za jejichž panování také císař Rudolf II. roku 1577 povýšil Liberec na město. Na podnět Redernů byla také v letech 1599–1603 budována zdejší radnice. Po Bitvě na Bílé hoře získal panství Albrecht z Valdštejna. Ten město změnil v továrnu na sukno pro svou armádu. Albrecht z Valdštejna také založil Nové Město v oblasti dnešního Sokolovského náměstí, bylo typické hrázděnými domy, z nichž poslední jsou zachovány ve Větrné ulici. Po vévodově smrti připadl Liberec Matyáši z Gallasu.
Velký rozkvět nastal v Liberci v 18. století, kdy došlo k rozvoji textilního průmyslu a to zejména manufakturním způsobem výroby. Město se dokonce stalo největším manufakturním městem Království českého. Důležitost města stoupla po přeměně manufaktur na textilní továrny. Na počátku 19. století byla ve městě postavena řada reprezentativních budov odpovídajících jeho významu druhého největšího města v Čechách. Dá se říci, že 19. století bylo zlatým věkem města, v roce 1859 sem byla také zavedena železnice z Pardubic a Žitavy. Na konci 19. století byla také postavena nová radnice a divadlo. Éru prosperity ukončila 1. světová válka.
Národnostní složení města, kdy většinovým obyvatelstvem byli Němci, se stalo problémem po vzniku českého státu v roce 1918. Sudetští Němci založili v severním pohraničí provincii Deutschböhmen s vlastní vládou, měnou a Libercem jako hlavním městem. Jejich snaha přidružit se k Německu, nebo Rakousku však skončila, když nová československá armáda území obsadila.
V roce 1935 vyhrála volby v Liberci Sudetoněmecká strana, jejímž předákem byl rodák z Vratislavic nad Nisou Konrad Henlein. Po Mnichovské dohodě připadly Sudety německé Třetí říši a české obyvatelstvo bylo roku 1938 vyhnáno do vnitrozemí. Liberec se stal hlavním městem nové sudetské župy. Po skončení 2. světové války byli během dvou let z města Němci vysídleni.
Po sametové revoluci se Liberec stal krajským městem. V současné době zde žije asi 105 tisíc obyvatel a je tak pátým největším městem v Česku. Mezi památky Liberce patří kupříkladu novorenesanční stavba radnice z roku 1893, zdejší zámek, neorenesanční budova městských lázní postavená v prvních dvou letech 20. století, Valdštejnské domky z let 1678–1681 nebo Divadlo F. X. Šaldy, novorenesanční stavba z let 1882–1883. Mezi církevní památky Liberce patří kupříkladu kostel svatého Antonína Velikého z roku 1579, kostel svatého Kříže z let 1695–1698 nebo kostel Božího Srdce Páně s bývalým klášterem a školou Voršilek z roku 1896. V budově kláštera je dnes poliklinika. Dalšími kostely jsou kostel svatého Antonína Paduánského, kostel Matky Boží U Obrázku, kostel sv. Jana Křtitele v Rochlicích, kostel sv. Bonifáce v Dolním Hanychově, kostel sv. Maří Magdalény, kostel sv. Vincence z Pauly v Perštýně nebo kostel Navštívení Panny Marie ve Starém a Novém Harcově. Oblíbeným cílem turistů je také Ještěd nebo zdejší zoologická zahrada.

Historické slavnosti na náměstí Dr. Edvarda Beneše.
Novorenesanční stavba radnice.
Náměstí Dr. Edvarda Beneše.
Prodej marcipánu na historických trzích.
  info  
tohle bude zápátí