Mariánské Lázně

Detail sochy na kolonádě.

Historie Mariánských Lázní se začíná psát v roce 1197, kdy je na pustém místě plném bažin založil mocný šlechtic a opat kláštera v Teplé Hroznata. Mniši byli také prvními, kdo zaznamenal slaný pramen v lesích a začali zde těžit sůl, která byla později úspěšně prodávána jako projímadlo.
O léčivých účincích zdejších minerálních vod postupem doby vznikly četné pověsti a k jejich pramenům zamířili první nemocní. Mniši poté nechali vyčistit prameny a zpřístupnili je. První pokusy založit lázně však byly neúspěšné, protože místní obyvatelé lázním nedůvěřovali.
Prameny byly analyzovány opět za vlády Marie Terezie, kdy se také poprvé objevuje název Marienbad.
Velkou zásluhu za vznik lázní má klášterní lékař Jan Josef Nehr, který v roce 1779 přesvědčil opata kláštera a několik mnichů, aby vyzkoušeli lázeňskou kúru. Potvrdilo se, že voda podávaná několikrát denně v přiměřeném množství upravila trávení, přinesla chuť k jídlu i osvěžující spánek. Klášter bojoval o získání povolení ke stavbě lázeňské budovy až do roku 1786. V roce 1818 pak získává Marienbad statut lázeňského místa.
Název Marienbad získaly lázně podle Mariina pramene, který jej získal podle Mariánského obrazu, jenž blízko pramene připevnil voják vracející se z války, když si zde vyléčil svá zranění.
Zásluhu za další rozvoj lázní má tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který počátkem 19. století zahájil výstavbu lázeňských domů a pavilonů.
Historii Mariánských Lázní lemuje také celá řada významných hostů. V roce 1820 navštívil Mariánské Lázně Johann Wolfgang Goethe, zavítal sem ještě dvakrát a prožil zde svůj největší milostný román. Jeho přítomnost v Mariánských Lázní měla velmi příznivý dopad na návštěvnost a lázně začala navštěvovat majetnější klientela. V roce 1897 zavítal do Mariánských Lázní také budoucí britský panovník Edward VII., který si Mariánské Lázně zamiloval a zavítal se celkem devětkrát.
Mariánské Lázně se staly také kulisami pro několik politických jednání. V září 1899 se zde rozhodovalo o okolnostech předcházejících búrské válce v jižní Africe. V srpnu 1904 se v Hotelu Nové Lázně sešli při oficiálním setkání císař František Josef I. a anglický král Edward VII. V dalších letech Mariánské Lázně hostily jednání mezi Británií a Ruskem či Bulharskem.
Po první světové válce a vzniku Československé republiky růst dopravy přilákal další návštěvníky. Další rozvoj města však zastavila ekonomická krize ve 30. letech a výměna obyvatelstva po druhé světové válce.
Po sametové revoluci zaznamenaly Mariánské Lázně velký rozvoj a dnes naše druhé největší lázní vítají hosty z celého světa.