Zámek Kynžvart

Procházka zámeckým parkem.

Na místě dnešního zámku stávala od konce 16. století renesanční tvrz, kterou vystavěli pánové z Cedvic. Nedaleko byl pravděpodobně na začátku 17. století založen také pivovar. Za účast ve stavovském povstání byl však po bitvě na Bílé hoře majetek Cedvicům zabaven.
Majitelem tvrze i panství se v roce 1630 stal Johann Reinhard von Metternich a jeho bratři. V letech 1681 až 1691 dali Metternichové tuto renesanční tvrz přestavět na barokní zámek.
Roku 1818 panství zdědil princ Klement Metternich, který působil ve funkci rakouského kancléře. Podle jeho pokynů provedl vídeňský architekt italského původu Pietro Nobile v letech 1820 až 1839 rozsáhlou přestavbu zámku ve stylu vídeňského klasicismu. Na přestavěném zámku Metternich přijímal významné návštěvy. Hostem zde byl kupříkladu ruský car Alexandr I., car Mikuláš I. nebo básník J. W. Goethe.
Rodině Metternichů zámek patřil až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Po konci 2. světové války zde krátce sídlilo velitelství 3. divize americké armády. Roku 1947 pak byl zpřístupněn veřejnosti. V roce 1976 byl uzavřen kvůli problémům s dřevomorkou. Teprve v roce 1994 byla zpřístupněna část expozice. Celková rekonstrukce byla dokončena v letech 1998 až 2000.
Součástí zámku je kaple sv. Antonína z Padovy, jejíž klasicistní podoba pochází z roku 1833. Její oltář spolu s ostatky svatého Bonifáce věnoval kancléři Metternichovi osobně papež Řehoř XVI.
Zámecké muzeum bylo založeno roku 1828 a patří k nejstarším muzeím na našem území. V jeho sbírkách najdeme nejrůznější exponáty od historických mincí, po umělecké, přírodní nebo technické zajímavosti. Součástí sbírek je i numismatická sbírka čítající asi 11 tisíc mincí.
V zámku se též nachází jedna z nejvýznamnějších zámeckých knihoven v Česku, která obsahuje celkem asi 12 tisíc titulů. Mezi nimi je kupříkladu i vzácný fragment Starého zákona z konce 8. století nebo 230 inkunábulí (nejstarší tištěná díla), jedná se o jejich největší sbírku v Česku.
Zámecký park byl kolem zámku vybudován pod vedením vídeňského dvorního zahradníka Riedla v letech 1820 až 1833. Jedná se o park velmi rozsáhlý s řadou rybníků, mlýnem, okrasnými stromy, altánky, sochami nebo pomníky. Protékají jím tři potoky, na kterých byly vybudováno pět rybníků. Pod zámkem v parku stojí litinová plastika bohyně Diany, která je kopií originálu z parku ve francouzském Versailles. Park je v současné době využíván jako golfové hřiště.
Není bez zajímavosti, že kníže Metternich dal vyzdobil zámecký park bolševníkem velkolepým a tím jej k nám zavlekl až z dalekého Kavkazu.
Na zámku Kynžvart se v roce 1963 natáčel známý hudební film Kdyby tisíc klarinetů.