Hrad Bečov nad Teplou

Pohled z Kostelní ulice.

Za historií hradu v Bečově se musíme ohlédnout na začátek 14. století, kdy byl nad osadou Bečov postaven. Jeho funkce bylo chránit důležitou křižovatku zemských cest a pravděpodobně sloužil i jako celní místo. Byl také střediskem panství pánů z Oseka, ke kterému patřila největší část Slavkovského lesa, kde se těžilo stříbro, cín a jiné kovy. V roce 1399 vydali Rýzmburkové (původním jménem páni z Oseka) první privilegia pro město Bečov vzniklé pod hradem na místě bývalé slovanské osady.
V roce 1407 prodali Rýzmburkové zdejší panství Oldřichu z Házmburka a ten jej o čtyři roky později prodal míšenskému purkrabí Jindřichu Staršímu z Plavna, který patřil k nepřátelům krále Václava IV. a poté i husitů. V roce 1424 zastavil Jindřich z Plavna Bečov Erkingerovi ze Seinsheimu, který Bečov využil jako opěrný bod proti husitům. Netrvalo však dlouho a v roce 1430 vyplenil hrad husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. V roce 1437 prodal Seinsheim Bečov svému zeti Matěji Šlikovi z Holíče, který jej prodal pánům z Plavna a ti zde vládli až do konce 15. století.
V roce 1495 koupili zdejší panství Pluhové z Rabštejna a vlastnili jej do roku 1547, kdy vlastnil hrad Kašpar Pluh z Rabštejna. Ten stál v čele stavovského povstání proti Ferdinandu I., protože se obával o své zisky z cínových dolů. Byl odsouzen konfiskaci majetku a k smrti, podařilo se mu ale uprchnout.
Zkonfiskované panství bylo ve druhé polovině 16.století několikrát zastaveno. Největší část Slavkovského lesa a nejbohatšími doly na cín si však císař ponechal. V roce 1597 se Horní Slavkov stal královským horním městem a roku 1615 majitelem celého bečovského panství.
Konec rozkvětu bečovského panství učinila třicetiletá válka. V roce 1648 byl hrad dobyt Švédy a velmi poškozen, dále sloužil jako hospodářské skladiště. V roce 1752 bečovské panství získal Dominik Ondřej z Kounic a z Ritenberka, který se psal po svých předcích i z Questenberka. Téhož roku se Marie Terezie vzdala všech korunních práv na Bečov a ten se stal dědičným panstvím až do roku 1945.
V roce 1985 byl v prostoru hradní kaple vypátrán a vyzvednut relikviář svatého Maura, který zde byl ukryt v roce 1945. Představuje nejvýznamnější románskou klenotnickou památku u nás a vedle korunovačních klenotů je nejvýznamnější klenotnickou památkou u nás. Od roku 2002 je relikviář umístěn v Bečově nad Teplou v nedalekého zámku.