Lom

Památník před kostelem.

Okolí dnešního Lomu bylo osídleno odnepaměti, první osídlení území podél Lomského potoka datujeme do období neolitu. Mnoho archeologických nálezů také pochází z období keltského.
Osada Lom vznikla na podkrušnohorské cestě na konci 12. století a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1341. Patřila jednomu z nejmocnějších šlechtických rodů té doby - pánům Hrabišovcům z Oseka. V 1. polovině 14. století byla osada věnována mnišskému řádu cisteriánů z nedalekého oseckého kláštera. Od začátku 17. století je historie Lomu spojena dobýváním rud a hnědého uhlí.
20. století ukázalo Lomu svou přívětivější tvář ve své první polovině, v roce 1902 byl povýšen na městys, na město pak v roce 1938. Jeho 2. polovina ale tak milá nebyla: Do roku 1989 hrozila městečku likvidace kvůli těžbě uhlí, což se podepsalo i městu jako takovém. Novou perspektivu dalšího rozvoje získal Lom po sametové revoluci rozhodnutím vytvořit na hranici města ochranný pilíř, který zde měl omezit a poté i zastavit další těžbu uhlí. Toto mělo rozhodující vliv na záchranu města v jeho historických hranicích.
V Lomu se narodila kupříkladu známá textařka Jiřina Fikejzová nebo poslední Krušnohorec Josef Alois Náhlovský. Dnes zde žijí bezmála čtyři tisícovky obyvatel.