Český Krumlov

Řeka Vltava.

Řeka Vltava.

První dochovaná zmínka o této perle jižních Čech na řece Vltavě pochází z roku 1253. Původ jména Krumlov můžeme hledat v německém Krumme Aue, což se dá přeložit jako křivý luh. Název tedy vystihuje polohu města mezi esovitými zákruty řeky Vltavy. Přívlastek Český se začal používat v roce 1439, oficiálně však až od roku 1920. V letech 1938 až 1945 bylo slovo Český z názvu opět na čas odstraněno a město se oficiálně jmenovalo Krummau an der Moldau tedy Krumlov nad Vltavou.
Historie města souvisí s historií zdejšího hradu a zámku. V době husitské se tehdejší majitel panství Oldřich II. z Rožmberka nejprve přiklonil na stranu husitů, později se však stal jejich velkým odpůrcem.
Po husitském období se rožmberské panství nadále rozšiřovalo a městu se hospodářsky velmi dařilo. V roce 1475 zde byly otevřeny doly na stříbro, což však mělo za následek příliv německých horníků, kteří započali postupnou germanizaci města. Roku 1494 byl Krumlov povýšen na královské město. Hornictví vrcholilo v 16. století, v provozu zde byla tavírna stříbra a na Vltavě pod kostelem svatého Víta byla založena papírna. Stříbrná ložiska byla vytěžena poměrně brzy, již na přelomu 16. a 17. století, díky rychlé orientaci na zemědělskou výrobu ale k hospodářskému úpadku města nedošlo.
Díky velkým dluhům prodal Petra Vok v roce 1601 Krumlov císaři Rudolfu II., čímž město přestalo být centrem Rožmberského panství. Drtivá většina dodnes obdivovaných gotických a renesančních památek ve městě však vznikla za Rožmberků.
V roce 1622 daroval město císař Ferdinand II. Janu Oldřichu z Eggenberka. Po vymření jeho rodu v roce 1719, přešlo krumlovské panství na rod Schwarzenberků a v jejich majetku zůstalo až do roku 1940.
19. století bylo pro Krumlov ve znamení průmyslové revoluce. V provozu zde byl vodní hamr, přádelny lnu, papírna nebo vápenka. V jeho druhé polovině byla zahájena těžba tuhy jako suroviny pro výrobu tužek. V 19. století také začaly první národnostní třenice mezi Čechy a Němci. Po první světové válce reagovala německá většina obyvatelstva vyhlášením samostatné šumavské župy, která měla připadnout k Rakousku. Nedošlo k tomu, hnutí bylo potlačeno a Krumlov byl obsazen nově vzniklou československou armádou. Po Mnichovské dohodě bylo město podstoupeno nacistickému Německu. V roce 1945 pak bylo osvobozeno americkou armádou, v prvních poválečných letech došlo k odsunu německého obyvatelstva, které bylo postupně nahrazováno přistěhovalci.
Po roce 1948 vznikla řada nových podniků zejména průmyslu textilního, dřevozpracujícího a potravinářského. Podniky Jitka, Otavan nebo Jihočeské mlékárny vám jistě nejsou neznáme. Byla postavena také řada sídlišť i dalších staveb. Naštěstí tím nebylo nijak poškozeno historické jádro města, jako se tomu stalo v městech okolních. V roce 1963 zde byla vyhlášena Městská památková rezervace, přesto však byly do roku 1989 mnohé zdejší památky zanedbané nebo dokonce zchátralé.
Po listopadu 1989 se Český Krumlov stal jedním z nejvýznamnějších cílů turistů v Česku. Zdejší památky byly opraveny a město se řadí řadí mezi nejhezčí u nás.

Latránem k Budějovické bráně.
Na cestě ke kostelu svatého Jošta.
Pohled ze zámecké věže na západ.
Budějovická brána.
  info  
tohle bude zápátí