Broumovský klášter

Oltářem Nejsvětější Trojice v sakristii.

Oltářem Nejsvětější Trojice v sakristii.

V roce 1213 daroval Přemysl Otakar I. broumovský výběžek benediktinům z Břevnova, již necelých sto let poté bylo Broumově zřízeno benediktinské proboštství. Na místě bývalé pevnosti byl postaven klášter s opatským chrámem zasvěceným svatému Vojtěchu.
Význam Broumova vzrostl za husitských válek, když byl Břevnovský klášter roku 1420 vypálen husity a opat s několika řeholními bratry uprchl do Broumova. Přestože husité Broumov také dvakrát obléhali, nikdy se jim nepodařilo město dobýt. Přestěhování opatů z Břevnova do Broumova mělo obrovský význam pro celkový rozvoj města i celého kraje.
Na konci 16. století dochází díky reformaci k úpadku řeholního života. Vzpomeňme kupříkladu opata Martina II., kterému poddaný lid neřekl jinak než Korýtko, neboť proslul svou lakotou a pro ní byl dokonce donucen svůj úřad opustit. Jeho nástupcem se stal energický Wolfgang Selender z Prošovic, za jehož působení došlo k ostrému konfliktu s místními protestanty. Ohrožen na životě se uchýlil na Moravu, kde roku 1619 zemřel.
V období katolické reformace po roce 1620 následovala řada významných opatů, ze kterých jmenujme alespoň Tomáše Sartoria a Otmara Daniela Zinkeho, za jejichž působení byly zahájeny velkolepé přestavby. Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl přebudován do barokního slohu italským stavebním mistrem Martinem Alliem z Löwenthalu. Následovala přestavba klášterních budov podle návrhu K. L. Dientzenhofera a C. Luraga.
Zapomenout nesmíme také na školství. Zdejší klášterní škola měla vynikající pověst již od dob před husitskými válkami. Studovali zde kupříkladu Arnošt s Pardubic, Bohuslav Balbín, Alois Jirásek nebo Alois Rašín. Klášterní gymnázium bylo zavřeno nacisty v roce 1939, v témže roce bylo břevnovsko-broumovské opatství z politických důvodů rozděleno na dva samostatné subjekty. V Broumově zůstali řeholníci německé národnosti, čeští pak byli přestěhováni na pražský Břevnov.
Naopak po válce byla německá komunita z Broumova vyhnána. V roce 1948 následoval pokus osídlit klášter čechoamerickými benediktiny z Opatství sv. Prokopa v Lisle u Chicaga. Po nástupu komunistů k moci však byla jejich komunita vypovězena z republiky. Od roku 1950 sloužil klášter jako tábor pro kněze a řeholníky různých řádů. Byl jedním z mnoha komunistických vězení pro řeholníky. Později sem nastoupily také sestry, které zde žily v krutých podmínkách a musely pracovat v továrnách a v zemědělství. Led pomalu roztál teprve roku 1968, kdy mohly nastoupit službu v charitních domovech. Nakonec v Broumově zůstaly pouze sestry dominikánky, které zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. V roce 1990 však přesídlily do ženských klášterů na Moravu a tak je klášter v současné době prázdný. Do budoucna se plánuje zřízení konventu sester benediktinek, což by mohlo být prvním semínkem pro trvalou obnovu duchovního života tohoto překrásného místa.

Pohled na nádvoří.
Zdobený strop kláštera.
Detail Turínského plátna.
Relikviář.
  info  
tohle bude zápátí