Broumovský klášter

Severní strana kláštera.

V roce 1213 daroval Přemysl Otakar I. broumovský výběžek benediktinům z Břevnova, již necelých sto let poté bylo Broumově zřízeno benediktinské proboštství. Na místě bývalé pevnosti byl postaven klášter s opatským chrámem zasvěceným svatému Vojtěchu.
Význam Broumova vzrostl za husitských válek, když byl Břevnovský klášter roku 1420 vypálen husity a opat s několika řeholními bratry uprchl do Broumova. Přestože husité Broumov také dvakrát obléhali, nikdy se jim nepodařilo město dobýt. Přestěhování opatů z Břevnova do Broumova mělo obrovský význam pro celkový rozvoj města i celého kraje.
Na konci 16. století dochází díky reformaci k úpadku řeholního života. Vzpomeňme kupříkladu opata Martina II., kterému poddaný lid neřekl jinak než Korýtko, neboť proslul svou lakotou a pro ní byl dokonce donucen svůj úřad opustit. Jeho nástupcem se stal energický Wolfgang Selender z Prošovic, za jehož působení došlo k ostrému konfliktu s místními protestanty. Ohrožen na životě se uchýlil na Moravu, kde roku 1619 zemřel.
V období katolické reformace po roce 1620 následovala řada významných opatů, ze kterých jmenujme alespoň Tomáše Sartoria a Otmara Daniela Zinkeho, za jejichž působení byly zahájeny velkolepé přestavby. Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl přebudován do barokního slohu italským stavebním mistrem Martinem Alliem z Löwenthalu. Následovala přestavba klášterních budov podle návrhu K. L. Dientzenhofera a C. Luraga.
Zapomenout nesmíme také na školství. Zdejší klášterní škola měla vynikající pověst již od dob před husitskými válkami. Studovali zde kupříkladu Arnošt s Pardubic, Bohuslav Balbín, Alois Jirásek nebo Alois Rašín. Klášterní gymnázium bylo zavřeno nacisty v roce 1939, v témže roce bylo břevnovsko-broumovské opatství z politických důvodů rozděleno na dva samostatné subjekty. V Broumově zůstali řeholníci německé národnosti, čeští pak byli přestěhováni na pražský Břevnov.
Naopak po válce byla německá komunita z Broumova vyhnána. V roce 1948 následoval pokus osídlit klášter čechoamerickými benediktiny z Opatství sv. Prokopa v Lisle u Chicaga. Po nástupu komunistů k moci však byla jejich komunita vypovězena z republiky. Od roku 1950 sloužil klášter jako tábor pro kněze a řeholníky různých řádů. Byl jedním z mnoha komunistických vězení pro řeholníky. Později sem nastoupily také sestry, které zde žily v krutých podmínkách a musely pracovat v továrnách a v zemědělství. Led pomalu roztál teprve roku 1968, kdy mohly nastoupit službu v charitních domovech. Nakonec v Broumově zůstaly pouze sestry dominikánky, které zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. V roce 1990 však přesídlily do ženských klášterů na Moravu a tak je klášter v současné době prázdný. Do budoucna se plánuje zřízení konventu sester benediktinek, což by mohlo být prvním semínkem pro trvalou obnovu duchovního života tohoto překrásného místa.