Josefov

Polní dělo.

Polní dělo.

Historie Josefova začíná po válkách o rakouské dědictví, kdy Rakousko přišlo o Slezsko a Kladsko a pevnosti na těchto území musely být nahrazeny. Volba padla postavit novou pevnost v místě Plesu, protože stál na přírodním návrší mezi řekami, které by bylo možné v případě nutnosti vylít z břehů a přiblížení nepřátelských vojáků ze severu a severozápadu tak znemožnit. Jižní a jihovýchodní část pevnosti chránil systémem podzemních chodeb o délce úctyhodných 45 km.
Pevnost vyprojektoval Francouz Claude-Benoit Duhamel de Querlonde, kutnohorští a slovenští havíři pak vykopali zdejší podzemí. Vše bylo dokončeno byla v roce 1787.
Pevnost v průběhu historie nebyla použita v žádné válce. Nejblíže k tomu měla ve válce prusko-rakouské, tehdy se ale rozhodující bitva uskutečnila v roce 1866 u Sadové.
Josefov ztratil status pevnosti v roce 1888, posádka zde ale nadále zůstávala. Hradby již nebyly udržovány a postupně byly zbourány všechny pevnostní brány.
Ve 20. století byla většina původních pevnostních objektů různě upravována a přestavována a došlo tím k devastaci některých unikátních vojenských staveb. Během první světové války zde byl zajatecký tábor a působila zde haličská armáda i uprchlíci z Ukrajiny. Do roku 1924 zde pak byl internační tábor. Až do roku 1990 využívali podstatnou část staveb vojáci československé a sovětské armády.
Po opuštění objektů armádou došlo k další cílené devastaci a rozkrádání zařízení objektů a v současnosti je vzhledem k rozlehlosti většiny bývalých vojenských objektů jejich revitalizace problematická. V období po sametové revoluci se začínají projevovat problémy s neudržovanou kanalizací a podzemím. Probíhá řešení těchto problémů. Pevnost ale nezapomíná na svou historii a pořádají se zde četná setkání milovníků císařské armády.

Dragouni.
Západní část.
Masarykovo náměstí.
Pohled na posádkový kostel.
  info  
tohle bude zápátí