Buštěhrad

Rybník.

Městečko Buštěhrad leží asi 5 km východně od Kladna, jak dokládají archeologické nálezy, žijí na jeho území lidé již několik tisíciletí. První písemná zmínka pochází z roku 1209.
Nejvýrazněji do historie tehdejší Buštěvsi zasáhl Jetřich z Kolovrat, který se zasloužil o povýšení vsi u krále Vladislava Jagellonského. Král dekretem z roku 1497 povýšil Buštěves pod zámkem Buštěhradem na město Buckov a udělil mu řadu práv a také erb a modrý pečetní vosk.
Katastrofální bylo pro Buštěhrad 17. století. Nejprve byl během třicetileté války téměř kompletně vypleněn a vypálen saským vojskem. V roce 1680 následovala morová epidemie, které podlehli všichni obyvatelé. K obnově panského sídla došlo až o století později a to díky nové majitelce Anně Marii Františce, kněžně Sasko-Lauenburské, Engerské a Westfálské, která se zasadila o začátek výstavby buštěhradského zámku. Po smrti její dcery Karolíny zdědil Buštěhrad Maxmilián Josef, za jehož panování zde bylo objeveno uhlí. V roce 1781 byly otevřeny dvě štoly pojmenované Josef a Gottfried.
V roce 1805 získal panství Ferdinand Habsburský a od něho Ferinand V. Dobrotivý. Panství se tak stalo částí komplexu císařských velkostatků a to až do 1918, kdy se stalo majetkem Československé republiky jako státní velkostatek.
Mezi památky Buštěhradu patří areál hradu, jehož zbytky jsou zakomponovány do pozdější domovní zástavby, barokní zámek s parkem, klasicistní kostel Povýšení sv. Kříže v těsné blízkosti zámku, raně barokní budova ZUŠ, která sloužila jako sídlo správce a později fara, morový a toskánský sloup a pozdněgotický pivovar.
V souvislosti s Buštěhradem nesmíme zapomenout na spisovatele Otu Pavla, který zde prožil své dětství a mládí a mnoho z toho zapsal ve svých povídkách. Můžete si na něj zavzpomínat ve zdejším muzeu.
V Buštěhradě v současnosti žije asi 2700 obyvatel.